Vážení soudruzi,
za několik dní se v Paříži koná 3. sjezd tak zvané Strany evropské levice. Proběhne ve stejném termínu (3. - 5. prosince) jako Mezinárodní setkání komunistických a dělnických stran pořádané tento rok v Jižní Africe. Tímto provokativním a symbolickým způsobem se jasně ukazuje rozdělující a podrývající úloha, kterou SEL vůči mezinárodnímu komunistickému hnutí sehrává.
Jak je dobře známo, KS Řecka zaujala od samého počátku jasnou pozici proti možnému ustavení "Evropské strany". Další strany, které v Evropě v minulosti následovaly takzvaný eurokomunistický proud a byly v opozici vůči Sovětskému svazu a dalším evropským socialistickým zemím, hrály při jejím založení vedoucí úlohu. Její ustavení podporovala také řada stran, které se vzdaly jakéhokoli odkazu na komunistické ideály, jako například SYNASPISMOS v Řecku, který hraje důsledně antikomunistickou roli, anebo strana Levice (DIE LINKE) v Německu. Nakonec se jakožto "pozorovatelé" rozhodly připojit také některé komunistické strany, které přitom v každém jednotlivém případě braly do úvahy různé faktory.
Od té doby uplynulo několik let a dnes se domníváme, že se naše analýzy při zhodnocení činnosti, tezí a celkové zkušenosti z existence ELP potvrdily. SEL ve svých programových dokumentech (stanovy a program) odmítá cokoli komunistického, revoluční tradice, je nepřátelská vůči vědeckému socialismu, třídnímu boji i socialistické revoluci. Ve svých stanovách přijímá jako součást ústavního rámce EU, že kapitalistická EU je věčná, a základní podmínkou existence SEL je její souhlas s tím, že rámec EU nebude zpochybňovat.
To se také zjevně ukazuje v materiálech 3. sjezdu SEL, kde je v návrzích jako ?Mohou a měly by být přijaty konkrétní kroky k uvolnění EU ze sevření finančními trhy a k tvoření politiky národními vládami? prosazován názor o "zlidštěném" socialismu. Jakožto domněle "radikální změny" jsou navrhována opatření k modernizaci kapitalismu, je vytyčován slepý cíl - "demokratizace Evropské unie", která byla utvářena evropským kapitálem za účelem účinnějšího vykořisťování národů Evropy a s cílem zajistit si v globální soutěži vítězství nad Spojenými státy a dalšími imperialistickými mocnostmi.
Skutečnost, že vedoucí síly v SEL, které tuto stranu vedou a formulují její politickou linii, se pohybují v mezích kapitalistického výrobního způsobu, jasně vyplývá z jejich výzev k podpoře imperialistické EU, ve kterých ji vyzývají k tomu, aby hrála významnější úlohu v celosvětových záležitostech. Je to také zřejmé ze skutečnosti, že se SEL ve svých dokumentech zaměřuje na tak zvaný "neoliberalismus", čímž mezi evropskými pracujícími živí iluzi, že v rámci kapitalismu může existovat jiná politika řízení, která údajně dokáže vyřešit problémy lidí. Jasně se ukazuje nebezpečná úloha SEL, která funguje jako prostředek poutání sil v rámci kapitalismu a jako "chvost" evropské sociální demokracie.
Slzy, které SEL v dokumentech svého 3. sjezdu roní, když uznává skutečnost, že likvidace "reálného socialismu" vedla k úpadku života pracujících, jsou pokrytecké, když si uvědomíme, že síly, které SEL vedou, byly mezi těmi, kdo bojovali spolu s pravicí a sociálními demokraty proti Sovětskému svazu a dalším socialistickým zemím, a dnes stále přijímají a používají celou řadu argumentů buržoazie vrcholící ve ztotožňování komunismu s fašismem. Není náhodou, že se v dokumentech SEL neobjevuje ani zmínka o nepřijatelném překrucování dějin, jak je proti dějinám komunistického a dělnického hnutí v Evropě provádí EU, Rada Evropy a další imperialistické organizace.
Nesouhlas SEL s militarizací EU a mezinárodních vztahů působí jako kázání misionářů, když vidíme, že tato strana současně deklarovala svoji podporu aktivnější roli EU ve světě a přijala Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Totéž platí o její výzvě týkající se rozpuštění NATO, jestliže tento požadavek není spojován s bojem za vyvázání se každého členského státu ze Severoatlantického paktu.
Odkazy týkající se spravedlivého řešení mezinárodních problémů (Palestina, Kypr, blokáda Kuby) jsou mimořádně pokrytecké, když SEL tvrdí, že nemají být vyřešeny antiimperialistickým bojem národů, nýbrž uplatňováním mezinárodního a evropského práva. O jakém "právu" to SEL hovoří? Rozhodnutí Haagského tribunálu, který legitimizoval agresi NATO na Balkáně a protektorát Kosovo, jasně ukazuje, co mezinárodní a evropské právo ve skutečnosti znamená. Dalším příkladem je rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ospravedlňující Lotyšsko, kde byl vládou perzekuován a vězněn protifašistický veterán Vasilij Kononov, protože podle soudu v roce 1944 jednal jako "terorista", když bojoval proti nacistickým hordám, které přepadly jeho vlast - Sovětský svaz. Další ukázkou je nechutný a nepřátelský společný postoj EU ke Kubě. Projevuje se v legislativě, zakazující činnost komunistických stran v různých zemích EU a v zákazu symbolů komunistického a dělnického hnutí v některých zemích EU. SEL ve všech těchto případech zase a opět mlčela. Zavírá oči a prokazuje, že si nevšímá imperialistického barbarství, které se různými způsoby projevuje v "právu", které dnes převládá a které není ničím jiným než imperialistickým právem nejsilnějších.
Soudruzi,
dozrál čas k překonání iluzí o úloze, jakou SEL hraje. KS Řecka vyzývá komunistické a dělnické strany, které se z různých důvodů spojily ať už se statutem člena anebo pozorovatele s touto specificky "vykonstruovanou" stranou (která byla vytvořena v souladu s podmínkami EU k tomu, aby jí sloužila), aby svůj postoj přehodnotily. Další oslabování této tzv. ?levicové? strany EU, posilování rovné spolupráce komunistických a dělnických stran v Evropě na základě marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu bez ohledu na podmínky a omezení stanovovaná EU, znamená jedinou naději pro reorganizaci evropského komunistického hnutí a je jedinou spolehlivou odpovědí na agresivitu evropského kapitálu vůči právům pracujících.
Mezinárodní oddělení ÚV KS Řecka
1. prosince 2010
