25. července 2011

Stanovisko KS Řecka k Webbově platformě a k událostem v Komunistické straně USA

Atény, 5. dubna 2011

Členům a činitelům KS USA

Dělníkům, bojujícím v USA

Komunistickým a dělnickým stranám

Drazí soudruzi,

v únoru 2011 publikoval předseda Komunistické strany USA, Sam Webb, v „Political Affairs", elektronickém deníku USA, stať nazvanou „Strana socialismu v XXI. století: jaká je, co říká a co dělá". Přesto, že je tato stať doprovázena vstupem, který upřesňuje, že „vyjadřuje mínění autora, nikoli oficiální mínění jakéhokoli kolektivu či organizace", domníváme se, že zveřejnění prohlášení vedoucího činitele komunistické strany, navíc na takové závažné téma, si zaslouží zvláštní pozornost.

16. února jsme obdrželi dopis z redakce „Political Affairs", ke kterém jsme byli požádáni, abychom vyslovili své mínění.

Po prostudování této statě a odezvy, kterou vyvolala mezi komunisty jak v USA tak na mezinárodní úrovni, považuje naše strana za nezbytné oficiálně se vyjádřit prostřednictvím tohoto dopisu, což je naší povinností, jako složky mezinárodního komunistického hnutí. 

Podle našeho hodnocení jde o ucelenou likvidátorskou platformu o 29. bodech, která je předkládána mezinárodnímu komunistickému hnutí, a navrhuje totální revizi tradic revolučního komunistického hnutí.
Komunistická strana Řecka (KSŘ), jako složka mezinárodního dělnického hnutí, považuje za svou povinnost odmítnout tuto platformu, která zpochybňuje nezbytnost existence strany dělnické třídy v USA a která je na mezinárodní úrovni zaměřena proti revolučnímu a protiimperialistickému hnutí vcelku. 18. sjezd naší strany zdůraznil, že „boj proti sociáldemokratizaci komunistických stran, uskutečňovanou prostřednictvím zásahů imperialistických mechanismů, antikomunismu a buržoazních masových komunikačních prostředků, je nutné při obraně historické role dělnické třídy a její organizované avantgardy, principů marxismu-leninismu a socialismu vést rozhodně a důsledně. Tento úkol nabývá ještě většího významu v období zostření antikomunistických útoků v EU a ve světě".

Drazí soudruzi! 

Platforma, která je dnes předkládána prostřednictvím stati předsedy Komunistické strany USA, je podle samotného autora vyvrcholením procesu „adaptace", k níž v posledním desetiletí dochází. V jeho průběhu došlo k událostem, které se znepokojením sledují komunisté v Řecku, ve Spojených státech a v dalších zemích: 

V roce 2007 došlo k předání stranických archivů do rukou imperialistů - buržoaznímu státu USA.
Bylo ukončeno tištěné vydání novin „People ´s Weekly World" a časopisu „Political Affairs" při současné změně jeho charakteru. 

Došlo ke zmenšení počtu a k dezorganizaci strany. 

Byla prosazena politika „chvostismu"- činnost v závěsu za jedním ze dvou pilířů buržoazního politického systému USA - za „Demokratickou stranou". 

Vztah ke snahám amerického imperialismu (například odklon od požadavku okamžitého stažení vojsk z Iráku). 

Blokování Společné deklarace z mimořádného setkání komunistických a dělnických stran v Damašku, v důsledku toho, že bylo v závěrečném dokumentu požadováno stažení okupačních, imperialistických vojsk z Iráku. 

Tyto prvky zesílily na 29. sjezdu KS USA. Není náhodné, že záhy po sjezdu, byla v „Political Affairs" zveřejněna stať, v níž se zpochybňovala nejen nezbytnost zachování názvu strany, ale i možnost a dokonce nezbytnost existence komunistické strany v USA v současné době. 

Webbova platforma je vyvrcholením tohoto kursu, v němž se otevřeně vyzývá vzdát se světového názoru marxismu-leninismu, zrušit demokratický centralismus a podkopat principy strany nového typu. 

Chtěli bychom obrátit vaši pozornost na následující základní aspekty této platformy:

O otázkách teorie strany

V ní se navrhuje nahradit naší teorii směsicí teorií, která nejde za hranice liberální buržoazní ideologie. Dochází k přímému útoku na marxismus-leninismus, který je jednou ze základních podmínek existence a činnosti strany nového typu. Jak říkal Lenin: Bez revoluční teorie nemůže být revolučního hnutí…úlohu avantgardy může splnit pouze strana, která je vedena nejpokrokovější teorií" . V této platformě jsou velice staré oportunistické pozice vydávány jako nové (například, marxismus-leninismus je cizí, nedemokratický, je zkreslením marxismu Stalinem atd.). Tyto pozice odzbrojují dělnické hnutí, zbavují je teoretického nástroje a vydávají je na pospas vykořisťovatelskému řádu.

O otázkách politických návrhů komunistické strany

Šíří názor, že řešení ve prospěch dělnické třídy je možné v rámci kapitalismu. V této souvislosti navrhuje jako alternativu takzvanou „zelenou" kapitalistickou restrukturalizaci. Navíc považuje Webbova platforma za nedostatečnou charakteristiku krize, jako krize z kapitalistické nadvýroby. Zkresluje podstatu nad- akumulace kapitálu a spojuje ji s…"nedostatkem investičních příležitostí". Ve spojení s tím prohlašuje: „Kromě „nové Nové zelené úmluvy (úděl-angl.) na globální úrovni, je si stěží možné představit jiný zdroj stabilního růstu, či dokonce boomu". 

Taková pozice není ničím jiným než reprodukcí sociálně demokratických a oportunistických teorií o ekonomické recesi a rozvoji, ospravedlňujících kapitalismus a zahalujících jeho třídní podstatu. Podobné představy vedou komunistickou stranu k tomu, aby se vzdala svého strategického cíle a podporovala politické pozice, které pomáhají kapitalistům získávat nadhodnotu ve jménu „ekologie". Nehledě na to, že kapitalisté dělají z přírody a přírodních zdrojů další komoditu a nejrozmanitějšími způsoby ničí naší planetu.

K otázce socialistické perspektivy

Odmítá se boj za socialismus. Zcela chybí pojem „revoluce". Předpokládá se nepřetržitý proces postupných etap, v nichž jsou spojenectví formována nikoli na základě charakteru epochy a třídních zájmů pracujících, ale s cílem "změny poměru sil v progresivním směru". Tento názor odsuzuje stranu k podřizování se běžným okolnostem, namísto toho, aby uskutečňovala strategii svržení kapitalismu prostřednictvím semknutí (koncentrace-angl.) sil. 

Pro nás je však zřejmé, že taktika komunistické strany musí být podřízena její strategii - strategii svržení kapitalismu a výstavbě socialistické - komunistické společnosti. Webbova pozice se ve skutečnosti vzdává strategického cíle komunistické strany, podkopává její podstatu. Tak či onak socialismus je na pořadu dne, protože žijeme v epoše imperialismu, nejvyššího a posledního stadia kapitalismu. Aktuálnost a nevyhnutelnost socialismu - komunismu vyplývá ze slepého kouta, do kterého se kapitalismus dostal - z imperialistických válek, ekonomických krizí, obrovských sociálních, ekonomických, ekologických a dalších problémů, které kapitalistická společnost rodí. Komunistické strany musí formovat taktiku a vytvářet spojenectví, která umožňují: sjednocovat síly; dosahovat jednoty dělnické třídy a společenského svazku s lidovými vrstvami; pracovat na vyzrávání subjektivního faktoru k probojování moci dělnické třídy; neuzavírat (nenechat se lapit do pasti-angl.) spojenectví a do etap, které vedou k boji „pod cizí vlajkou", v logice způsobu řízení kapitalismu.

K otázce struktury komunistické strany

Webbova platforma navrhuje překonat komunistickou stranu (preodoleť, moving beyond). Tvrdí se v ní, že „strana socialismu v 21. století chápe marxismus ve smyslu široké teoretické tradice, která překračuje rámec komunistického hnutí". Tato strana nebojuje za zájmy dělnické třídy, ale „za zájmy všeho lidu".

Taková pozice odmítá samotný fakt nezbytnosti existence komunistické strany v USA a komunistických stran v celém světě. Komunistická strana Řecka úspěšně potírala analogická hlediska, která v naší straně vznikala zhruba před dvaceti lety, pod vlivem gorbačovských teorií. Řečtí komunisté vedli tvrdý boj, aby byly poraženy tyto oportunistické představy, aby byla zachována KSŘ a upevněn její revoluční, třídní a internacionalistický charakter. Dnes, po dvaceti letech, mohou komunisté nejenom v Řecku, ale na celém světě posoudit kladné výsledky, které ve výsledku tato bitva KSŘ přinesla. Komunistická strana Řecka dokázala znovu povstat a analyzovat významné teoretické a politické otázky, aniž se odklonila od principů marxismu-leninismu. Schválila nový program a dospěla k významným závěrům o příčinách svržení socialismu, které obohatily její koncepci. Vystupovala s významnými iniciativami, s cílem dosáhnout jednoty komunistického hnutí v regionální i na mezinárodní úrovni. Upevnila své spojení s dělnickou třídou a dalšími lidovým i vrstvami. Autorita strany a jejích pozic vzrostla v důsledku její vedoucí úlohy v reorganizaci a rozvoji třídního dělnického hnutí - odborového hnutí a tvrdých stávkových bojů, které pracující v naší zemi vedou. 

Ničeho z toho, co jsme zmínili, by nebylo dosaženo, kdyby před dvaceti lety zvítězil v naší straně oportunismus. Vedlo by to k rozkladu strany a k tomu, že by dělnické a lidové hnutí ztratilo svou základní oporu.

K otázce ideologického boje

Webbova platforma odmítá bojovat proti buržoazní ideologii a oportunismu. Strana, kterou Webb popisuje, se vzdává ideologického boje. Podle jeho slov: strana socialismu v 21.století by neměla měnit v nepřátele liberály, obhájce identity, hnutí za jednotlivé požadavky, centristy a pokrokové vůdce velkých společenských organizací, sociální demokraty, neziskovky v komunitách, NGOs, nespolehlivé spojence a „lid" …" 

Může ale komunistická strana ideově pozvedat dělnickou třídu a další lidové vrstvy, jestliže nevystoupí na ideologické frontě proti těm, kteří považují kapitalismus za jedinou cestu rozvoje a nabízejí pouze různé formy spravování vykořisťovatelské společnosti? KSŘ odpovídá, že bez existence stálé a důsledné ideologické fronty proti nevědeckým buržoazním a oportunistickým teoriím není možné boj lidu rozvíjet. Zvláště v současných podmínkách, kdy se stala zřejmou role různých nevládních organizací, svázaných finančními a jinými svazky s imperialistickými organizacemi; kdy sociální demokracie, poté, kdy dosáhla moci, v praxi předvedla, že je oporou buržoazního politického systému, komunisté se nejen nemohou vzdát ideologického boje, ale jsou povinni proti těmto silám svůj ideový boj zostřit.

Organizační oportunismus

Webb odmítá principy leninské organizace, organizaci avantgardy dělnické třídy, které odpovídají třídnímu boji za likvidaci vykořisťování. Odmítá leninskou formu organizace, protože se vzdal boje za socialismus a přešel na stranu buržoazie, která usiluje kapitalismus zvěčnit. 

Takovým způsobem bude, podle jeho mínění, proti zkušené a mocné státní mašinérii stát „strana", založená na internetu, otevřená vstupu nových členů: „vstup by neměl být složitější než vstup o do jiných společenských organizací". 

V důsledku toho, jak je zřejmé, nejenom porušuje osvědčené organizační principy komunistické strany nového typu, zakládané ještě v Leninově době, ale vystupuje také za stranu formátu NGO, která by odpovídala obsahu, se kterým počítá a odpovídá takové komunistické straně, která je plně integrována do buržoazního systému, která pracuje na spáse a „korigování" kapitalismu, nikoli na jeho svržení.

Strana revoluční nebo reformistická?

Reforma, to je základní Webbova odpověď na tuto základní otázku, která byla zformulována před sto lety. Jeho názor popírá, že strana je avantgardou dělnické třídy a podřizuje její činnost slabšímu třídnímu vědomí („východištěm pro stranu socialismu 21. století je to, za co jsou masy připraveny bojovat"). Jak se dalo očekávat, v platformě se navrhuje linie reforem a priorita se dává zasahování do institucí buržoazního státu. Boj za reformy v podmínkách imperialismu se prohlašuje nejen za „prostředek", ale i za cíl „nové" strany. 

Vedla snad v reálných podmínkách jakákoli reforma kapitalistického systému k odstranění vykořisťování člověka člověkem a k uskutečnění tužeb pracujících? Národy již vyzkoušely „recept" reforem, prováděných různými sociálně demokratickými a nerevolučními vládami, které se ve skutečnosti ukázaly jako klíčové nástroje v opatřeních proti pracujícím a proti lidu vůbec a jako opora imperialistických organizací a válek.

„Marxismus" …bez Marxe?

Webb zpochybňuje třídnost buržoazní demokracie. Píše: „To, co odmítám, je představa, že všechno, bez ohledu na okolnosti, je podřízeno třídám a třídnímu boji, nezávisle na podmínkách". Zpochybňuje třídnost buržoazního státu, tj. diktatury amerických monopolů a tvrdí, že „linie boje - to není jen boj lidu proti státu, ale i pokus ze strany lidu upevnit své pozice a vliv a využít je ke změnám (uvnitř státu i mimo jeho hranice)". 

Tuto starou oportunistickou představu Marx ve své době odmítl. A zbankrotovavší směr eurokomunismu ji oživil. To by však stačilo, aby bylo možné učinit závěr, že „marxismus", o kterém se mluví jako o teoretickém základu „strany 21.století", nejenom že nemá k Marxovi žádný vztah, ale je ve skutečnosti vulgárním zkreslením jeho teorie, pohřbíváním revoluční teorie a podvodem na pracujících.

Iluze o roli vlády USA a monopolů

Webbova platforma kultivuje iluze a slouží podřizování amerického lidu vládě USA, nejmohutnější imperialistické mocnosti" „Úkolem není, aby se vláda omezila na národní rámec, ale v tom, aby se znovu zabývala globálními záležitostmi na základě spolupráce, míru, rovnosti a vzájemných výhod". 

Současně pěstuje iluze o možnosti existence „humánních" monopolů: „Velká část nadnárodní monopolistické třídy ponechala americký lid, jeho stát a ekonomiku jejich osudu…loajalita velké části nadnárodní elity státního sektoru, orientovaného na blaho lidu, polarita kypící vnitřní ekonomiky a současné společnosti, zeslábla…" 

Poté, kdy se předseda Komunistické strany USA vzdal třídního přístupu ke společnosti, nejsou takové představy neočekávané. Tyto pozice nejen nemají vztah k dějinám a bojům strany, jejímž je představitelem, ale nemají nic společného s realitou. Pokračující okupace Iráku a Afghánistánu, nová imperialistická válka v Libyi ukazují na to, jaký to druh činnosti „za národním rámcem" vláda USA rozvíjí. Stejnou protilidovou činnost rozvíjí s odvoláváním se na zájmy monopolů, i uvnitř strany.

Růst „chvostismu" ve vztahu ke kapitálu a Demokratické straně

Zesílení politické reakce, vlastní imperialismu a zostřující se v podmínkách krize, se nazývá „ultrapravým extremismem". To vede k závěrům, které zkreslují skutečnost, říká se například, že „Volební vítězství v roce 2008 pootevřelo dveře pro další „vzkypění svobody". „Jsme plně přesvědčeni o tom, že nezávislé síly nemají ani tu nejmenší šanci vybojovat demokratickou stranu. Je možné, že je tomu tak i dnes, ale v daném okamžiku by bylo chybou takovou možnost odmítat". 

Ztotožnění dělnické třídy a jejího hnutí s odborovou byrokracií AFL-CIO je konzistentní s linií na aliance se složkami kapitálu.

Obrat k antikomunismu

Webova stať představuje otevřený přechod na stranu třídního nepřítele, plný souhlas se současným státním antikomunismem. Vyzývá k „otevřené roztržce se Stalinem" a připojuje se pomlouvačným útokům na výstavbu socialismu., která sovětskému lidu mnohé poskytla a která sehrála klíčovou roli ve vítězství národů nad fašismem. Podstatou těchto pozic je zakrývání reality, těch nejsložitějších problémů třídního boje v SSSR a tvrdého boje dělnické moci s buržoazií na vesnici - s kulaky. 

Ve své podstatě se stať ztotožňuje s pomluvami a se zjednodušováním složitých problémů, jako byl zostřený třídní boj v SSSR. Stať jde ještě dál a vychází vstříc Havlovi, Wallensovi a všem nejreakčnějším antikomunistům v EU, kteří hovoří o „zločinech proti lidskosti". Podporuje tendenci k zákazu komunistických stran a obhajoby socialismu. Říká se v ní: „Označovat tyto ukrutnosti jako chybu je samo chybou - byly to kriminální činy, horor…" 

Jak je (dobře-angl.) známo, v Evropě se takové ahistorické pozice přidržují oportunisté, kteří tvoří takzvanou Stranu evropské levice.

Drazí soudruzi z Komunistické strany USA, 

Přívrženci, členové a činitelé Komunistické strany USA, 

Uvědomělí pracující v USA

Komunistická strana Řecka vás v tento pro vaši stranu (velice-angl.) kritický moment vyzývá, abyste vzali v úvahu, že jakmile se objevila strana nového typu, započal i ideologický útok zaměřený na její charakter a organizační principy činnosti. Revizionisté se byli vždy pro rozpuštění strany dělnické třídy a byli pro buržoazii oporou. Buržoazie a její podporovatelé od samého počátku chápali roli strany při politické emancipaci dělnické třídy a jejího hnutí. Tehdy rozpoutaný ideologický útok pokračuje až dosud, jak demonstruje i Webbova stať. 

Vyzýváme vás, abyste vzali v úvahu skutečnost, že strana může plnit roli avantgardy proletariátu pouze tehdy, jestliže se vyznačuje jednotou vůle, činnosti a přísnou disciplinou. Strana se rozvíjí v ostrém, nesmiřitelném boji s buržoazní ideologií a oportunismem. Strana musí být svou podstatou internacionalistickou a být neoddělitelnou složkou mezinárodního komunistického hnutí. 

Naše zkušenost potvrzuje, a činnost, která je kriteriem pravdy, ukazuje, že revoluční linie boje nejen neomezuje činnost v masách, ale zesiluje ji. Zvyšuje očekávání pracujících, poskytuje východisko ze situace a perspektivu, pomáhá změnit rovnováhu sil. Samostatná činnost strany je nezbytnou podmínkou formování politického spojenectví, které se bude podřizovat a sloužit strategii svržení kapitalismu. 

Navíc, považujeme za nutné uvědomit si, že nezbytnost socialistické revoluce a výstavby nové komunistické společensko-ekonomické formace, není určována poměrem sil v tom či onom historickém momentu, ale je historickou nevyhnutelností k vyřešení základního rozporu mezi kapitálem a prací. Kontrarevoluce v SSSR a dalších socialistických zemích nezměnila charakter naší epochy, epochy přechodu od kapitalismu k socialismu. Socialismus je aktuální a nevyhnutelný. Takovou nezbytnost podtrhuje ubohé postavení miliónů nezaměstnaných a pracujících, kteří strádají vykořisťováním a zostřováním problémů, jež rodí vykořisťovatelský systém. 

Jsme přesvědčeni, že záměna principů marxismu-leninismu revizionistickými přístupy ve jménu národní specifiky, přinesla a přináší komunistickému hnutí mnoho škod. Žádná národní specifika nemůže zrušit nezbytnost vybojování politické moci dělnickou třídou, zespolečenštění výrobních prostředků a centralizovaného plánování. Ekonomická krize, vznikající v kapitalistickém světě a zostření meziimperialistických rozporů, prokazuje aktuálnost socialismu. Za těchto podmínek má zvláštní význam boj s novou vlnou státního antikomunismu, obrana reálného socialismu a jeho (velkého angl.) vkladu do uskutečňování tužeb dělnické třídy na celém světě a obhajoby identity a tradic komunistického hnutí.

Vážení soudruzi z Komunistické strany USA, 

historická zkušenost a samotné události popírají názory o „konci dějin", o „konci komunistických stran" a o tom, že „marxismus-leninismus zastaral". Existence komunistických stran, které mají své kořeny v dělnické třídě a ve výrobě, potřeba marxisticko-leninského přesvědčení a proletářského internacionalismu, je dnes naopak stále naléhavější nezbytností. Dělnické hnutí musí působit uvědoměle, aby garantovalo existenci revoluční strany dělnické třídy. To je rozhodující povinností a výzvou pro pokrokové pracující, pro komunisty ve všech zemích světa a v prvé řadě v USA. 

Důsledná konfrontace a odmítnutí této oportunisticko likvidátorské platformy je požadavkem, vycházejícím z historických tradic dělnického a komunistického hnutí v USA, podmínkou oživení revolučních komunistických ideálů v dělnickém hnutí a ve společnosti.

Oddělení Mezinárodní vztahů KS Řecka

Překlad: Miloslav Formánek