20. března 2010

Kontrarevoluční převraty nemění charakter epochy

18. sjezd Komunistické strany Řecka (KKE), pl­níc úkol zadaný 7. sjezdem před čtyřmi lety, se hlou­běji zabýval příčinami vítězství kontrarevoluce a restaurace kapitalismu. To je imperativem pro ob­novení víry v socialismus. Nyní již po století buržoazní polemika vedená proti komunistickému hnutí soustřeďuje svou palbu na revoluční jádro dělnické­ho hnutí, na komunistickou stranu. To je také cíl dnešní antikomunistické vlny u příležitosti pádu Ber­línské zdi. Bojují proti nezbytnosti revoluce a její politické ratolesti, dikta­tuře proletariátu, která je silou revoluční dělnické třídy. Bojují obzvláště proti výsledkům první vítězné revoluce, Říjnové revoluce v Rusku. Nyní již po století byl každý proud negující, ustupující nebo rezignující na nezbyt­nost revolučního boje prosazován jako "demokratický socialismus", v opo­zici vůči tzv. totalitnímu, "diktátorskému", "pučistickému" komunismu. Naše strana rovněž odmítá pojem "Socialismus pro 21. století", což znamená negaci konkrétní socialistické zkušenosti minulého století.

Dnes se mezinárodní oportunismus přeskupil ve Stranu evropské levice, která vystupňovala rétoriku "demokratického socialismu" v podmínkách souběžného projevu kapitalistické ekonomické krize. Jejich postoj je poučný: V některých případech negují celé 70leté vítězství SSSR, v jiných se specificky zaměřují na období, v jehož průběhu byly položeny socialistické základy, jakož i na osobu J. V. Stalina. Ať je to jakkoliv, vždy podporují ty politické praktiky, které představovaly odklon od socialistického kurzu.